Historie ontologií

Na jaře roku 2014 jsem na stránkách tohoto blogu publikoval seriál o ontologiích. Protože toto téma nebylo ještě zdaleka vyčerpáno, v budoucnosti budou na blogu nové články, případně rozšířené a opravené verze již publikovaných materiálů zaměřených na téma ontologie a jejich využití v geoinformačních technologiích.

Termín „ontologie“ je v současnosti ve světě informačních technologií velice populární, módní a často (až nadměrně¹) používaný. Nejedná se však o novinku², protože s tímto pojmem se můžeme setkat již ve starověkém Řecku³, kdy tímto výrazem byla a dosud je označována jedna ze základních částí filosofie⁴ věnovaná otázce bytí jako takového (Sokol, 1998).

Termín „ontologie“ představuje složeninu dvou řeckých slov „ontos“, které znamená „bytí“ a „logos“, které je překládáno jako „slovo“ (Gaševič et al., 2009). V moderní filosofii se ontologie zabývají zkoumáním vlastností jsoucen a rozdílů mezi nimi, přičemž jsoucno představuje obecné označení pro cokoli, co jest (Sokol, 1998).

Co má ale společného filosofická disciplína se světem GIT a prostorovými daty? Jak už bylo citováno v předchozím odstavci, ontologie ve filosofickém smyslu studují bytí. Ačkoli se snaží o maximálně věrné a dokonalé vystižení celé podstaty a problematiky bytí, nikdy není možné postihnout bytí jako celek. Jinými slovy je možné napsat, že filosofická ontologie vytváří určitou formu modelu reality. Právě modelování reálného světa je proces, který propojuje ontologie ve filosofii s ontologiemi v informačních technologiích⁵.

Ontologie se tedy v současnosti nespojují již (jen) pouze s filosofií, jak tomu platilo do počátku 90. let minulého století. Právě v poslední dekádě dvacátého století našly ontologie své nezastupitelné místo ve světě informačních technologií. Tam se uplatnily nejprve v oboru studia umělé inteligence a obecného popisu znalostí (Fisseha, 2003). V současnosti ontologie stále intenzivněji pronikají do světa informačních technologií, včetně geoinformačních technologií. V nich nachází své nezastupitelné místo především v souvislosti s pokusy o co možno nejvěrnější popis reálného světa pomocí formálních a formalizovaných struktur.

Zdroje literatury

Fisseha, F. (2003). The Basics of Ontologies. In Nordic Agricultural Ontology Service (AOS) Workshop Royal Veterinary and Agricultural University Copenhagen, Denmark.

Gaševic, D., Djuric, D., & Devedžic, V. (2006). Model driven architecture and ontology development. Springer Science & Business Media.

Hay, D. C. (2006). Data Modeling, RDF&OWL—Part One: An Introduction to Ontologies. The Data Administration Newsletter–TDAN. Com.

Kunzmann, P., Burkard, F. P., & Wiedmann, F. (2001). Encyklopedický atlas filosofie. Lidové noviny.

Pundt, H. (2007). From Idea toward Ontology. In 10th AGILE International Conference on Geographic Information Science, A.

Sokol, J. (1998). Malá filosofie člověka: Slovník filosofických pojmů. Vyšehrad.

1Podle publikace (Hay, 2006) se slovo „ontologie“ společně se pojmem „sémantika“ stává v oblasti IT jakýmsi modním slovem, (buzzword).

2Podle (Hay, 2006) je slovo „ontologie“ staré zhruba 2 500 let.

3Ontologiemi se kromě jiných zabývali významní filosofové jako například Aristoteles nebo Sokrates.

4Kromě ontologie obsahuje metafyzika, podle Aristotela první filosofie, také filosofickou psychologii, filosofickou teologii a kosmologii. (Kunzmann et al., 2001)

5Publikace (Pundt, 2007) doporučují používat psát velké písmeno „O“ v případě, že hovoříme o ontologii ve smyslu filosofickém a malé, pokud se jedná o ontologii v pojetí informačních technologií.