pátek 31. července 2015

čtvrtek 30. července 2015

Twitter


from Twitter https://twitter.com/otacerba

July 30, 2015 at 01:28PM
via IFTTT

úterý 28. července 2015

Twitter


from Twitter https://twitter.com/otacerba

July 28, 2015 at 04:37PM
via IFTTT

pondělí 27. července 2015

Kartografie na Twitteru

Na blog občas přeposílám některé příspěvky z Twitteru. Dnes nabízím několik zajímavých twitteriových účtů, které se vyplatí sledovat:

pátek 24. července 2015

Třída jako základní prvek ontologií

Hlavní složkou ontologií jsou třídy1 (koncepty, kategorie, typy, rámce, kolekce). Podle (Lutz, 2006) je termín „kategorie“ používaný pro objekty nebo jevy vyskytující se v reálném světě. Koncepty (viz kapitola Koncept) pak označují stejné prvky, ale aplikují se většinou v procesu myšlení.
Třídy (koncepty, kategorie, typy, rámce) představují množiny individuálů (instancí) a jiných tříd se společnými vlastnostmi. Třídy popisují jednotlivé položky2 ontologie propojené mezi sebou navzájem (tvořící hierarchii3) a také s dalšími prvky ontologie, především s individuály. Třídy mohou mít společné prvky (další třídy nebo individuály). Tuto vlastnost je možné omezit například nastavením tříd jako „disjoint“ (s nulovým průnikem). Mezi třídy ontologie na geografické doméně mohou patřit například prvky Country, Municipality nebo Region.
Publikace (Rector et al., 2007) rozděluje třídy na komponenty (components) a dělení (subdivision; podělení, členění). Komponenty jsou diskrétní, jasně vymezené (ohraničené) a často pojmenované. Jedná se například o prvky jako je město nebo krajský úřad. Do jisté míry opak komponent představuje prvek označený jako dělení, například střed města. Při práci s těmito prvky je nutné uvědomit si dvě pravidla:
  1. Komponenty dělení jsou komponentami celku – národní park ve středu regionu je národním parkem celého regionu.
  2. Dělení komponent není dělením celku – střed národního parku nemusí být nutně centrem regionu.
V ontologií je možné třídy (i jiné prvky) definovat explicitně – pomocí zápisu typu „toto je třída“ (příklad viz níže). Ve skutečnosti k tomu dochází velmi zřídka protože prvotní definice tříd (i jiných prvků) jsou zpravidla přebírány z nějakých složitějších konstrukcí.
<owl:Class rdf:about="Region"/>

Zdroje:
Lutz, M. (2006). Ontologies for the Semantic Web. In Seminar on Semantics and Ontologies in Geographic Information Services Theory and Applications. Vienna.
Poli, R. (2002). Ontological methodology. International Journal of Human-Computer Studies, 56(6), 639-664.
Rector, A. et al. (2005). Foundations of the Semantic Web: Ontology Engineering, Lecture 3 Common Problems, Ontology Patterns, Re-representing properties and classes, Parts and Wholes.
Svátek, V. (2002). Ontologie a WWW. In DATAKON 2002, Brno.

1Termín třída používaný v ontologiích nemůže být zaměňován se stejným pojmem z oblasti objektového (objektově-orientovaného) programování. Třídy v ontologiích neobsahují procedurální metody. (Svátek, 2002)
2R. Poli (Poli, 2002) upřednostňuje při popisu ontologií neutrální výraz „položka“ („item“).

3Jazyk OWL dovoluje i tzv. polyhierarchii, tzn. jeden prvek může mít více nadřazených (rodičovských) prvků.

středa 22. července 2015

Opakování - matka moudrosti

Vzhledem ke každoročnímu opakování série filmů na motivy románů Karla Maye, jsem neodolal a v archivu Zeměměřiče našel krátký příspěvek Petra Skály - Old Shatterhand je inženýr zeměměřič.
A nezapomeňte se dnes dívat na film Old Shatterhand.

pátek 17. července 2015

Vizualizace Linked data

Co se stane, když pilná studentka nebo pilný student o prázdninách zatouží po poučném textu z oblasti Linked data? Prostě klikne na následující odkaz, který obsahuje článek popisující model pro vizualizaci Linked data, ale i různé formy vizualizace a srovnání možností vybraných nástrojů.

Pokud se neřadíte mezi pilné studenty bažící o prázdninách po vzdělání, dejte si článek do záložek. Může se hodit při předmětech SGG nebo POK.

pondělí 13. července 2015

Definice ontologií

Thomas Gruber (Gruber, 1993) definuje ontologie jako „explicitní specifikace konceptualizace“. Tato definice byla rozšířena Willemem Nico Borstem (Borst, 1997), který ontologii považuje za „formální specifikaci sdílené konceptualizace“.
Obě definice jsou díky použití neobvyklých pojmů dosti těžkopádné. Co vlastně jednotlivé výrazy v obou definicích znamenají?1
  • Explicitní – výslovný, přímý, jasný, zřetelný; otevřeně, přímo vyjádřený.
  • Formální – vyhovující požadavkům, předpisům; zdůrazňující formu.
  • Specifikace – přesný výčet, podrobnější rozepsání položek, zpřesnění, upřesnění.
  • Sdílený – určený pro veřejné užívání.
  • Konceptualizace – systém pojmů.
Pokud bychom se obě výše uvedené definice pokusili vyjádřit českými slovy, pak můžeme ontologii charakterizovat jako „jasný, zřetelný a přímo vyjádřený přesný výčet pojmů daného systému, včetně vztahů mezi těmito pojmy“.
Klíčový termín konceptualizace je ovšem mnohem širší a kromě jiného znamená „způsob jak člověk chápe svět a jak ho reprezentuje“, přičemž koncepty mohou představovat prvky jako například parcela, dálnice nebo jezero (Bittner & Winter, 2004).
Nesporně důležitý je také přívlastek „formální“, který vyjadřuje nejen určitou preciznost, explicitu a jednoznačnost, ale především možnost strojového (automatizovaného) zpracování. R. Poli (Poli, 2002) důsledně rozlišuje přívlastky formální a formalizovaný. Ontologie ve smyslu IT by měla být nejen formální (tj. měla by obsahovat jasně definované pojmy – sémantiku), ale také formalizovaná – jinými slovy výše zmíněné pojmy musí být zapsané pomocí přesně definovaného formátu (jazyka) – syntaxe. Pozměněná definice ontologií by mohla znít „formální a formalizovaná specifikace sdílené konceptualizace“.
Rozsáhlejší a komplexnější definici, která navíc hovoří o modelování reálného světa, nabízí publikace Methodology of Ontology Building (Číhalová et al., 2009) – „Ontologie je strukturovaná množina konceptů, integritních omezení, která stanovují jejich vzájemné vztahy, a pravidel. Ontologie zachycuje popsanou oblast tak, že může být sdílena širší komunitou zainteresovaných uživatelů tak, že podporuje korektní modelování reálného světa, čímž přispívá k sémantické interoperabilitě a automatickému odvozování ve znalostních systémech.“
Dokumenty související se směrnicí INSPIRE (například D2.5, 2008) používají definici ontologií publikovanou také na internetové encyklopedii Wikipedia2 – „representation of a set of concepts within the domain and the relationships between those concepts“. Další definice jsou k dispozici například v publikacích (Gaševič et al., 2009, s. 47-48), (Crofts et al., 2002) a jiných.
Od ostatních typů nástrojů umožňujících práci se sémantickou informací se ontologie liší především tím, že kromě nezbytných součástí, tedy seznamů základních elementů (konceptů i instancí) a popisu jejich významu obsahují také prvky logických teorií (v současnosti především z oblasti deskripční logiky), které umožňují vytvářet nejrůznější omezení prvky ontologií a jejich vzájemné vztahy.

Zdroje:
Bittner, T., & Winter, S. (2004). Geo-semantics and Ontology. Extended abstract. In Proceedings of the Bentley Empowered Conference, Orlando, Florida.
Borst, W. N. (1997). Construction of engineering ontologies for knowledge sharing and reuse. Universiteit Twente.
Crofts, N., Le Beuf, P., Odile, A. (2002). Ontologies. ELAG Presentation. Semantic Web and Libraries. In 26 Library Systems Seminar, Rome.
Číhalová, M., Ďuráková, D., Hrubá, L., & Rapant, P. Methodology of Ontology Building. In Advances in Geoinformation Technologies. Horák, P., Halounová, L., Kusendová, D., Rapant, P., Voženílek, V. (eds.). 1. vydání. VŠB – Technical University of Ostrava, Ostrava, 2009. 178 s. ISBN 978-80-248-2145-0.
D2.5 Drafting Team "Data Specifications" Generic Conceptual Model. Version 3.2, 2009.
Gaševic, D., Djuric, D., & Devedžic, V. (2006). Model driven architecture and ontology development. Springer Science & Business Media.
Gruber, T. R. (1993). A translation approach to portable ontology specifications. Knowledge acquisition, 5(2), 199-220.
Poli, R. (2002). Ontological methodology. International Journal of Human-Computer Studies, 56(6), 639-664.
1Význam jednotlivých slov (kromě konceptualizace) byl vyhledáván na stránkách ABZ.cz: slovník cizích slov (http://slovnik-cizich-slov.abz.cz).

2http://en.wikipedia.org/wiki/Ontology

středa 8. července 2015

SmartOpenData

Právě sedím v pekelně horkém Palermu na mítinku projektu SmartOpenData. Pokud se budete chtít seznámit s moderními GIT aplikacemi, podívejte se na stránky projektu do sekce Pilots. Určitě funguje španělsko-portugalská aplikace, i když se do ní dostanete přes odkazy uvnitř obrázku. V MapVieweru najdete ukázky připojených externích i interních dat. Ostatní piloty obsahují zatím především popis, ale například český pilot (lesnictví) už existuje jako zatím neveřejný prototyp.

úterý 7. července 2015

Twitter


from Twitter https://twitter.com/otacerba

July 07, 2015 at 06:07PM
via IFTTT

pátek 3. července 2015

Stýská se vám po výuce?

Stýská se vám o prázdninách po výuce? Můžete se samozřejmě zastavit na univerzitě, která je otevřená. Nebo si pročtěte článek Learn GIS for free. Je sice trochu starší, ale určitě v něm najdete spoustu zajímavých informací. A nezapomeňte na server Cousera a další podobné.