Kartografie na Twitteru

Na blog občas přeposílám některé příspěvky z Twitteru. Dnes nabízím několik zajímavých twitteriových účtů, které se vyplatí sledovat:

• Cartography & Maps
• ICA (zkratku snad nemusím vysvětlovat)
• NACIS Atlas
• a na závěr odkaz na slovo "cartography" na The Tweeted Times

Třída jako základní prvek ontologií

Hlavní složkou ontologií jsou třídy¹ (koncepty, kategorie, typy, rámce, kolekce). Podle (Lutz, 2006) je termín „kategorie“ používaný pro objekty nebo jevy vyskytující se v reálném světě. Koncepty (viz kapitola Koncept) pak označují stejné prvky, ale aplikují se většinou v procesu myšlení.

Třídy (koncepty, kategorie, typy, rámce) představují množiny individuálů (instancí) a jiných tříd se společnými vlastnostmi. Třídy popisují jednotlivé položky² ontologie propojené mezi sebou navzájem (tvořící hierarchii³) a také s dalšími prvky ontologie, především s individuály. Třídy mohou mít společné prvky (další třídy nebo individuály). Tuto vlastnost je možné omezit například nastavením tříd jako „disjoint“ (s nulovým průnikem). Mezi třídy ontologie na geografické doméně mohou patřit například prvky Country, Municipality nebo Region.

Publikace (Rector et al., 2007) rozděluje třídy na komponenty (components) a dělení (subdivision; podělení, členění). Komponenty jsou diskrétní, jasně vymezené (ohraničené) a často pojmenované. Jedná se například o prvky jako je město nebo krajský úřad. Do jisté míry opak komponent představuje prvek označený jako dělení, například střed města. Při práci s těmito prvky je nutné uvědomit si dvě pravidla:

1. Komponenty dělení jsou komponentami celku – národní park ve středu regionu je národním parkem celého regionu.
2. Dělení komponent není dělením celku – střed národního parku nemusí být nutně centrem regionu.

V ontologií je možné třídy (i jiné prvky) definovat explicitně – pomocí zápisu typu „toto je třída“ (příklad viz níže). Ve skutečnosti k tomu dochází velmi zřídka protože prvotní definice tříd (i jiných prvků) jsou zpravidla přebírány z nějakých složitějších konstrukcí.

<owl:Class rdf:about="Region"/>

Zdroje:

Lutz, M. (2006). Ontologies for the Semantic Web. In Seminar on Semantics and Ontologies in Geographic Information Services Theory and Applications. Vienna.

Poli, R. (2002). Ontological methodology. International Journal of Human-Computer Studies, 56(6), 639-664.

Rector, A. et al. (2005). Foundations of the Semantic Web: Ontology Engineering, Lecture 3 Common Problems, Ontology Patterns, Re-representing properties and classes, Parts and Wholes.

Svátek, V. (2002). Ontologie a WWW. In DATAKON 2002, Brno.

1Termín třída používaný v ontologiích nemůže být zaměňován se stejným pojmem z oblasti objektového (objektově-orientovaného) programování. Třídy v ontologiích neobsahují procedurální metody. (Svátek, 2002)

2R. Poli (Poli, 2002) upřednostňuje při popisu ontologií neutrální výraz „položka“ („item“).

3Jazyk OWL dovoluje i tzv. polyhierarchii, tzn. jeden prvek může mít více nadřazených (rodičovských) prvků.

Opakování - matka moudrosti

Vzhledem ke každoročnímu opakování série filmů na motivy románů Karla Maye, jsem neodolal a v archivu Zeměměřiče našel krátký příspěvek Petra Skály - Old Shatterhand je inženýr zeměměřič.
A nezapomeňte se dnes dívat na film Old Shatterhand.

Vizualizace Linked data

Co se stane, když pilná studentka nebo pilný student o prázdninách zatouží po poučném textu z oblasti Linked data? Prostě klikne na následující odkaz, který obsahuje článek popisující model pro vizualizaci Linked data, ale i různé formy vizualizace a srovnání možností vybraných nástrojů.

Pokud se neřadíte mezi pilné studenty bažící o prázdninách po vzdělání, dejte si článek do záložek. Může se hodit při předmětech SGG nebo POK.