Thomas Gruber (Gruber, 1993) definuje
ontologie jako „explicitní specifikace konceptualizace“. Tato
definice byla rozšířena Willemem Nico Borstem (Borst, 1997), který
ontologii považuje za „formální specifikaci sdílené
konceptualizace“.
Obě definice jsou díky použití neobvyklých
pojmů dosti těžkopádné. Co vlastně jednotlivé výrazy v obou
definicích znamenají?
-
Explicitní – výslovný, přímý,
jasný, zřetelný; otevřeně, přímo vyjádřený.
-
Formální – vyhovující požadavkům,
předpisům; zdůrazňující formu.
-
Specifikace – přesný výčet,
podrobnější rozepsání položek, zpřesnění, upřesnění.
-
Sdílený – určený pro veřejné
užívání.
-
Konceptualizace – systém pojmů.
Pokud bychom se obě výše uvedené definice
pokusili vyjádřit českými slovy, pak můžeme ontologii
charakterizovat jako „jasný, zřetelný a přímo vyjádřený
přesný výčet pojmů daného systému, včetně vztahů mezi
těmito pojmy“.
Klíčový termín konceptualizace je ovšem
mnohem širší a kromě jiného znamená „způsob jak člověk
chápe svět a jak ho reprezentuje“, přičemž koncepty mohou
představovat prvky jako například parcela, dálnice nebo jezero
(Bittner & Winter, 2004).
Nesporně důležitý je také přívlastek
„formální“, který vyjadřuje nejen určitou preciznost,
explicitu a jednoznačnost, ale především možnost strojového
(automatizovaného) zpracování. R. Poli (Poli, 2002) důsledně
rozlišuje přívlastky formální a formalizovaný. Ontologie ve
smyslu IT by měla být nejen formální (tj. měla by obsahovat
jasně definované pojmy – sémantiku), ale také formalizovaná –
jinými slovy výše zmíněné pojmy musí být zapsané pomocí
přesně definovaného formátu (jazyka) – syntaxe. Pozměněná
definice ontologií by mohla znít „formální a formalizovaná
specifikace sdílené konceptualizace“.
Rozsáhlejší a komplexnější definici, která
navíc hovoří o modelování reálného světa, nabízí publikace
Methodology of Ontology Building (Číhalová et al., 2009) –
„Ontologie je strukturovaná množina konceptů, integritních
omezení, která stanovují jejich vzájemné vztahy, a pravidel.
Ontologie zachycuje popsanou oblast tak, že může být sdílena
širší komunitou zainteresovaných uživatelů tak, že podporuje
korektní modelování reálného světa, čímž přispívá
k sémantické interoperabilitě a automatickému
odvozování ve znalostních systémech.“
Dokumenty související se směrnicí INSPIRE
(například D2.5, 2008) používají definici ontologií
publikovanou také na internetové encyklopedii Wikipedia
– „representation of a set of concepts within the domain and
the relationships between those concepts“. Další definice jsou k
dispozici například v publikacích (Gaševič et al., 2009,
s. 47-48), (Crofts et al., 2002) a jiných.
Od ostatních typů nástrojů umožňujících
práci se sémantickou informací se ontologie liší především
tím, že kromě nezbytných součástí, tedy seznamů základních
elementů (konceptů i instancí) a popisu jejich významu obsahují
také prvky logických teorií (v současnosti především z oblasti
deskripční logiky), které umožňují vytvářet nejrůznější
omezení prvky ontologií a jejich vzájemné vztahy.
Zdroje:
Bittner, T., & Winter, S. (2004).
Geo-semantics and Ontology. Extended abstract. In Proceedings of the
Bentley Empowered Conference, Orlando, Florida.
Borst, W. N. (1997). Construction of engineering
ontologies for knowledge sharing and reuse. Universiteit Twente.
Crofts, N., Le Beuf, P., Odile, A. (2002).
Ontologies. ELAG Presentation. Semantic Web and Libraries. In 26
Library Systems Seminar, Rome.
Číhalová, M., Ďuráková, D., Hrubá, L., &
Rapant, P. Methodology of Ontology Building. In Advances in
Geoinformation Technologies. Horák, P., Halounová, L., Kusendová,
D., Rapant, P., Voženílek, V. (eds.). 1. vydání. VŠB –
Technical University of Ostrava, Ostrava, 2009. 178 s. ISBN
978-80-248-2145-0.
D2.5 Drafting Team "Data Specifications"
Generic Conceptual Model. Version 3.2, 2009.
Gaševic, D., Djuric, D., & Devedžic, V.
(2006). Model driven architecture and ontology development. Springer
Science & Business Media.
Gruber, T. R. (1993). A translation approach to
portable ontology specifications. Knowledge acquisition, 5(2),
199-220.
Poli, R. (2002). Ontological methodology.
International Journal of Human-Computer Studies, 56(6), 639-664.
