pondělí 19. května 2014

Hodnocení předmětu SGG

Děkuji všem, kteří obětovali svůj čas napsali krátkou zpětnou vazbu k předmětu Socioekonomická geografie pro geomatiku (KMA/SGG). Přidávám několik stručných poznámek z mé strany:

  • Mám velkou radost z kladného hodnocení tématu seminárních prací a výuky prostřednictvím internetu (i když vím, že by víc osobních kontaktů neškodilo).
  • Musím říct, že i mě čtení vašich seminárních prací a jejich dílčích výsledků také velice bavilo a těším se na závěrečné prezentace. Především oceňuji různorodost pohledů na danou problematiku (i v případě že s daným názorem nesouhlasím) a snahu přemýšlet nad danou problematikou (cílem nebylo nalézt jediné správné řešení, ale "donutit" student se zamyslet nad problematikou lokalizace).
  • Přístup ke jménům studentům - podle nařízením ZČU nesmí mít veřejnost současný přístup ke jménu a ZČU číslu, takže z hlediska legislativy to problém není. Ale chápu, že to může být nepříjemné. Jestli kdokoli chce i nyní změnit jméno za nějaký kód, není problém tak učinit. Bylo to možné i během semestru, ale explicitně jsem to nenabízel.
  • Časová náročnost - docela by mě zajímalo, kdybyste realisticky zhodnotili počet hodin, které jste během semestru museli seminární práci věnovat. Já jsem se snažil o nějaký odhad před semestrem, tak jsem zvědavý nakolik jsem se strefil. Na druhou stranu musím poznamenat dvě věci:
    • Dobré a zajímavé věci si vyžadují velké množství času.
    • Mám trochu pocit, že někteří kolegové studenty zbytečně šetří - za velký počet kreditů, chtějí málo výsledků nebo příliš jednoduché výsledky. A to podle mě na vysokou školu nepatří.
  • Nesourodé informace - to nebylo dáno absencí přednášek, ale charakterem předmětu. Jak jsem avizoval na začátku semestru, mělo jít o jakýsi soubor 13 exkurzí do různých oblastí, které se týkají prostorových dat - jejich obsahu (geografické disciplíny), formy (ontologie) i teorie. Navíc jsem se snažil pokrýt mezery, které vznikly během studia geomatiky. To znamená probrat to, co jinde nezaznělo. Proto předmět možná působí heterogenně, ale to bylo jeho cílem. Proto jsme u žádné problematiky nezašli příliš do hloubky, ale spíš ukázali možnosti. V budoucnosti bych chtěl jednotlivé přednášky více provázat, například ukázkami na společné doméně nebo tématu.  

Základy ontologií 25 - Pokročilé užívání datových typů

Ontologické systémy disponují také nástroji, které mohou omezovat a specifikovat datové typy a na nich založené vlastnosti (datotypové vlastnosti). Mezi základní typy omezení patří nastavení maximálních a minimálních hodnot, pomocí nichž můžeme specifikovat obor hodnot (range) dané vlastnosti. Nastavením obou omezení můžeme dosáhnout omezení hodnot na interval, přičemž ontologie umožňují realizaci intervalů otevřených i uzavřených.

Dále je možné datové typy popsat pomocí množinových operací (sjednocení, doplněk a průnik), výčtu a v neposlední řadě je možné použít také funkcionální typ vlastnosti.

pátek 16. května 2014

Základy ontologií 24 - Klíče

Tak zvané klíče fungují podobně jako v relačních databází. Pomocí klíče může jednoznačně identifikovat daný prvek. Jako klíče se tedy označují vlastnosti typu identifikátor (id).

<owl:Class rdf:about="ski_resort">
<owl:hasKey rdf:parseType="Collection">
<rdf:Description rdf:about="hasID"/>
</owl:hasKey>

</owl:Class>

středa 14. května 2014

Základy ontologií 23 - Charakteristiky vlastností

Vlastnosti (především objektové) můžeme označit pomocí tzv. charakteristik, které definují specifické chování takových vlastností. Současná verze jazyka OWL disponuje celkem sedmi charakteristikami, které lze v mnoha případech vzájemně kombinovat (s výjimkou charakteristik, které tvoří přímé protiklady). Charakteristiky vychází ze základním typů binární relací používaných v matematice a logice.
Inverzní vlastnosti představují vzájemný opak. Nejčastěji se uvádí příklad hasParent a hasChild jako typický příklad takových vlastností, které se vzájemně doplňují a tvoří protiklad. Na geografické doméně se pak velice často jedná o relace typu leží v (is_located_in) a obsahuje (contain).

<owl:ObjectProperty rdf:about="contain">
<owl:inverseOf rdf:resource="is_located_in"/>
</owl:ObjectProperty>



Funkcionální vlastnosti jsou takové, které k jednomu prvku na straně subjektu mohou připojit pouze jeden objekt. Příkladem takové vlastnosti může být například maximální nadmořská výška lyžařského areálu, kdy je jasně dané, že jeden prvek (lyžařský areál) nemůže mít více různých maximálních nadmořských výšek.

<owl:DatatypeProperty
rdf:about="maximal_altitude">
<rdf:type
rdf:resource="&owl;FunctionalProperty"/>
</owl:DatatypeProperty>1



Inverzní funkcionální vlastnosti jsou opakem předchozího typu. Platí tedy, že každý objekt může být pomocí vlastnosti přiřazen pouze jedinému subjektu. Na geografické doméně by takovou charakteristikou mohla být označena relace udávající, že v konkrétním státě leží sídla. Stát může obsahovat mnoho takových sídel, ale každé sídlo leží na území pouze jednoho státu.
Tranzitivní vlastnosti je možné vysvětlit na příkladu administrativního členění. Jestli že lyžařský resort leží uvnitř nějakého regionu (například kraje, spolkové země apod.) a tento region je součástí nějakého státu, pak se i lyžařské středisko nachází na území tohoto státu.
Symetrické vlastnosti je možné ilustrovat pomocí sousedství. Jestliže jeden prvek (lyžařské středisko, stát, sídlo...) sousedí s jiným, pak nepochybně platí i opačný vztah – vlastnost „sousedí s“ je tedy symetrická.
Asymetrické vlastnosti jsou opakem předchozí případu. Jako příklad asymetrické vlastnosti může posloužit opět administrativní členění. Nachází-li se nějaký prvek uvnitř jiného, pak rozhodně neplatí opačný vztah. Pokud by takový vztah byl definován, pak se musí jednat o totožné prvky.
Reflexivní vlastnosti jsou takové, kde prvek může mít vazbu sám se sebou.
Ireflexivní (nereflexivní) vlastnosti jsou takové, kde chceme zabránit vazbě prvku na sebe sama. Na geografické doméně (resp. doméně příkladu lyžařských středisek) se může jednat o křížení sjezdových tratí, kdy je jasné, že jedna sjezdová trať se nemůže křížit sama se sebou2.
Podobně jako u tříd ja také pro vlastnosti možné definovat nulový průnik (pomocí elementu owl:propertyDisjointWith).
Charakteristiky vlastností slouží (podobně). jako další omezení) nejen ke zpřesnění popisu konkrétní domény, ale také pro automatickou kontrolu správnosti ontologie.
1Vzhledem k tomu, že zápisy charakteristik vlastností jsou velice podobné , nebudou v dalším textu uváděny příklady kódu.

2Obecně mezi ireflexivní vlastnosti patří relace typu sousedství, vztahy modelující říční síť nebo jakékoli vlastnosti na bázi porovnání.